Rok: 2020
Stav: Studie
Tým: Michael Karnet, Jiří Lukáš
Stará zapomenutá stodola, kousek od náměstí, tiše schovaná za řadou městských domů, schovaná mezi vzrostlými stromy a starými cihlovými zdmi.
Vesnické tradiční tvarosloví, přitom doslova uprostřed města. Zachováváme torzo stodoly se všemi otvory a necháváme vyniknout poctivé kamenné konstrukci. Nová plechová střecha zastřešuje prostor mezi kamennými stěnami a novým domem a nenápadně prohlubuje kontrast obou historických vrstev. Ve druhém podlaží na severní straně vzniká terasa při výlezu z ložnice.
Necháváme vyznít kamennou stěnu v celé své struktuře.
Odhalená konstrukce krovu odkazuje na původní hmotu stodoly a zároveň stabilizuje kamennou štítovou stěnu, která terasu odděluje od sousední stavby. Původní klenuté vjezdy pro povozy s obilím nově slouží jako hlavní vstup do domu a průjezd na zadní zahradu. Druhá dvojice klenutých otvorů slouží jako rozměrná okna do kuchyně a výstupy do exterieru. Tradiční východo-západní osové umístění otvorů tak dalo vzniknout dvojici teras - odpolední a ranní, každá se svou vlastní atmosférou a charakterem.
V interieru je přiznaných několik průhledů do kamenných stěn.
Na jižním kontatku nového a původního je pomocí většího odstupu navržena venkovní zahrada. Centrální obytný prostor končí výhledem na kamennou strukturu, zároveň v místě jídelního stolu navazuje na ranní a odpolední terasu. Nová terasa přístupná pouze z ložnice nabízí vyvýšený výhled na okolní zástavbu a zároveň chráněný prostor odříznutý od zahrady i zbytku rodiny.
